Členové

Do fotografování jsem postupně pronikal od útlého mládí, zlom ale nastal v roce 1999, když jsem ve skříni objevil dávno zapomenutou bednu s dřevěným stereoskopem a asi dvěma sty stereofotografií z počátku století. Zcela uchvácen, pustil jsem se okamžitě do vlastních pokusů, a myslel jsem, že jsem objevil (nějakou úplně zapomenutou) Ameriku. Když jsem vynesl z fotokomory na denní světlo první dva vyvolané snímky, na kterých byl kýbl, koza na dřevo a modřín, vyfocené posunem foťáku o 8cm - a zjistil jsem, že ve stereoskopu skutečně vytvoří onen kýžený, fascinující a oživlý prostorový obraz, moje nadšení neznalo mezí! ...více

Se stereoskopickými fotografiemi jsem se setkal již jako malý hoch díky rodičům, kteří mne s bratrem brávali do brněnské Panoramy, tehdy ještě provozované její poslední soukromou majitelkou na Brandlové ulici. V té době jsem jako jeden z nejmenších návštěvníků obdivoval v prostorovém zobrazení krásy jak Rakousko-Uherské monarchie a okolních zemí, tak i různých vzdálených exotických končin, zachycených na kolorovaných diapozitivech z konce devatenáctého a začátku dvacátého století. Fotografovat jsem se učil nejprve jako školák s tehdy populární dvouokou zrcadlovkou Flexaret. Později jsem se přes kompaktní Minoltu Hi-matic F dostal ke kinofilmu, jednookým zrcadlovkám a díky nim také k makrofotografii. V té době jsem už fotil převážně na barevné diapozitivy a stále více mě lákala představa stereoskopií ze dvou kinofilmových diapozitivů. ...více

Se stereofotografií jsem začal asi v roce 2005, kdy jsem v bytě po strejdovi našel fotoaparát Meopta Stereo 35 s veškerým příslušenstvím. Postupně mi tento foťák přestal stačit jednak díky jedinému času (1/60) a také díky mikroformátu, který nelze rozumně digitalizovat ani kopírovat. Tak jsem začal dělat různé pokusy, zejména s digitálními fotoaparáty. Pak mi Matěj ukázal svoje stereodiáky z Belplasky. V tu chvíli mi došlo, že je ještě pořád vidět těch 100 let vývoje, o které má film náskok před digitální fotografií. Tak jsem se po digitálním vybouření vrátil zpět k filmu. Přesněji řečeno, používám obě technologie, protože obě mají výhody i nevýhody.

odkaz na osobní stránky

Fotím již asi 25 let, hlavně na akcích dětského oddílu (www.vysehrad.org). Od roku 2002 zkouším zvěčnit některé události pomocí digitální kamery. S odstupem času člověk docení některé starší záběry. Ale pro trochu slušný výsledek, musí člověk věnovat docela dost času natáčení a několikrát více času zpracování nahrávek. Po této zkušenosti jsem se rozhodl trochu vyrovnat poměr mezi focením a filmováním. V létě 2006 jsem se trochu chaoticky rozhodl přidat do své, již tak ukrutně těžké fotobrašny, fotoaparát Realist. Zakoupil jsem ho u Škody. Byl právě o 1000 Kč levnější, než před měsícem. No nekupte to! Okukoval ho tam Matěj Boháč a na jeho prodej i následnou slevu mě upozornil:-) ...více

Stereo fotoaparátem Meopta 35 už fotografoval můj otec. V sedmdesátých letech, kdy byla dostupná jen černobílá fotografie, to byl skvělý vynález. Prostorové a navíc barevné obrázky byly úžasné. Pamatuji si, jak táta někde ve výprodeji nakoupil bedny stereokotoučků třeba s fotografiemi spartakiády, protože tenkrát vycházely levněji než kdyby koupil prázdné a my s bratrem jsme dostali za úkol ty stereokotoučky vyprázdnit aby je měl připravené pro svoje snímky. A tak jsme si pak zakládali do prohlížečky kotoučky jak jsme třeba v zoologické zahradě a v okénku pro popis se u pavilónu opic objevilo "cvičení matky s dětmi" ...více

odkaz na stránky studia TRIDAKT

Dodnes nemohu zapomenout na ten úžas, když jsem se poprvé podíval do stereokukátka (na stereokotouček, tuším že z Prachovských skal). V roce 1977 se mi podařilo v bazaru "u Havlíka" koupit Stereomikromu z Meopty. Byla na 16 mm film, políčka jsem strkal do prázdných stereokotoučků a střihal je nůžkami, protože potřebnou vyřezávačku jsem nesehnal. Pak jsem si našetřil na přístroj Meopta Stereo 35, ten byl na kinofilm, ale vyřezávačka již byla součástí balení. Jsem jeskyňář a jeskynní scenérie jsou pro stereofotografii jako dělané. ...více

Se stereofotografií jsem se setkal v první půli 80 let díky dederónské stavebnici „Optik montage“. Byl tam jeden dvojitý diáček s obrázkem plyšových zvířátek. Ve stavebnicové prohlížečce to bylo moc pěkné, ale nenapadlo mě, že by snad bylo možné podobný diák stvořit vlastníma rukama. ...více