Pavel Piskáček
Se stereofotografií jsem se setkal v první půli 80 let díky dederónské stavebnici „Optik montage“. Byl tam jeden dvojitý diáček s obrázkem plyšových zvířátek. Ve stavebnicové prohlížečce to bylo moc pěkné, ale nenapadlo mě, že by snad bylo možné podobný diák stvořit vlastníma rukama.
V té době mi táta dal Vegu a pak k 15-tým narozeninám Zenit-E s 50mm objektivem. Po 10-ti letech jsem si pořídil analogovou Minoltu a za dalších 10 let, jsem se digitalizoval pomocí Canonu 350D. Pořád jsem fotil, ale temnou komoru moc rád neměl, takže paradoxně fotky jsem viděl až když jsem začal fotit barevně (když cena za fotku klesla z 9 na 6 Kčs).
Někdy kolem r. 2000 a opravdu přesně nevím kdy, jsem si u Škody koupil takové sáňky o nichž jsem nevěděl na co jsou, jen se mi hrozně líbily. Trochu podezřelá mi byla podivná neúplná stupnice s hodnotami 0, 65, 70, 80.
V r. 2004 jsme náhodou na dovolené dostali několik papírových brýlí s červenou a modrou fólií, bez steroprojekce, bez jakéhokoliv vysvětlení na co to je. Jen tak jsem trochu tušil.
Za 2 roky na mě náhodou na internetu vyskočil anaglyf oblaků. Dohledal jsem všechny přeživší brýle a zážitek byl podobný jako tenkrát se stavebnicí. Jen po 20-ti letech. Objevil jsem freeware, ale domníval se, že to bude časově náročné, tak jsem jej ani nenainstaloval.
Po dalších, už jen 2 letech, tedy letos v září (2008), na mě opět něco na internetu vyskočilo, stáhl jsem další freeware (z webu TRIDAKTu) a nevím co mě přinutilo, že jsem jej po dalším měsíci nainstaloval. Nejspíš jsem měl v tu chvíli dělat něco mnohem důležitějšího. K mému překvapení však následovalo jen: load L img - load R img - make 3D img a skoro hotovo. Nějaký drobný vzájemný posun a export do skoro čehokoliv. Byl to 3D Anaglyph Maker. Honem jsem začal fotit co mě napadlo, že by bylo zajímavé. Až teprve na stránkách klubu stereofotografie jsem zjistil, jakých chyb jsem se dopustil a že skoro vše musím znovu přefotit :-) A taky mi konečně doklaplo, na co jsou ty sáňky.
Souhlasím, že není nad dokonalý diapozitiv, s ohledem na snazší prezentaci však anaglyf zcela neopustím a z časových důvodů zůstanu i u fotografie digitální. Konec konců Anaglyf Maker umí po usazení snímků vyprodukovat i samostatný levý a pravý snímek, takže ty opravdu nejlepší fotky by snad stály za převod na diáky.
Uvidíme jak se to se mnou vyvine, teď jsem zhruba tam, kde byl Matěj Boháč před 8-mi roky :- )