Martin Zimmerman
Ke stereofotografiím, nikoli ke stereo-focení, jsem se dostal celkem v útlém věku, kdy nás spolu s bratrem rodiče překvapili prohlížečkou Meoskop a sadou kotoučků s pohádkami a s pohledy do míst V České republice, na Slovensku anebo v bývalé Jugoslávii. Při pohledu do prohlížečky byl na konci dlouhého tmavého tunelu k vidění malý, přesto však pozoruhodně plastický, obraz. Obdivoval jsem fotografie, ale nijak jsem nepřemýšlel nad tím, jak vznikly a jestli je mohu pořídit i já.
K fotografii jako takové jsem přičichl zhruba v roce 2007 kdy, poblázněn megapixely, jsem si koupil první zrcadlovku a začal skupovat vybavení. Po utracení značné sumy peněz jsem ale procitl a uvědomil si, že pěkná fotografie, mající své kouzlo, se dá pořídit i levným fotoaparátem a naopak. Přesedlal jsem proto na analogové fotoaparáty, kde mě z počátku uchvátila jejich exotičnost a následně i možnost mít pod kontrolou celý proces, expozice, vyvolání filmu, osvit papíru a jeho vyvolání v temné komoře ... nikdo mi do toho nekecal. Žádný programátor v Japonsku nerozhodoval o tom, jak se fotoaparátem zaznamenané jasové informace převedou na obraz. Navíc mě uchvátil design některých fotoaparátů, a tak dnes vlastním různorodou sbírku fotoaparátů, kde každý je něčím unikátní. S přibývajícím množstvím bylo však stále obtížnější vytěžovat všechny fotoaparáty rovnoměrně a proto nyní většina fotoaparátů, ač jsou v perfektním kosmetickém i funkčním stavu, patří do sbírky a jen pár vybraných kusů užívám pravidelně k focení.
Stereofotografii se věnuji od poloviny roku 2010, přičemž pro mne zde platí ono známé Cherchez la femme. Po té co mi byl poodhalen fakt, že existují lidé co pořizují stereo-fotografie, jsem udělal malý průzkum internetu a ze zvědavosti jsem si z Ameriky objednal můj první fotoaparát Kodak Stereo, s kterým jsem pak také nafotil první fotografie. Po úvodním rozčarování, kdy jsem hned první fotografii složil tak, že jsem zaměnil pravý a levý snímek a s konstatováním, že ten fotoaparát fotí perspektivně naprosto obráceně, jsem pronikal do tajů stereo-fotografie stále více a více. Postupem času jsem přesedlal z analogové "mono" fotografie na analogovou stereo-fotografii a s rostoucím zájmem o danou problematiku jsem se dovybavil fotoaparátem Belplasca (kvalitnější optika a přijatelnější formát snímku), různými typy prohlížeček, rámečků, publikací atd. Od roku 2012 jsem soběstačný v oblasti projekce analogových stereofotografií s využitím projektoru Belplascus V, který pro daný účel doznal jistých změn.