Vyjádřením příslušných proměnných ze vztahů odvozených v předchozí části, a dosazením hodnoty mezní deviace, získáme následující vzorce pro výpočet potřebných údajů o fotografovaném snímku.
Do této kategorie spadá většina běžných fotografií. Pro správné provedení je rozhodující vzdálenost nejbližšího bodu na fotografii. Pozor, nejbližší bod často není fotografovaný objekt v popředí, ale například stébla trávy na dolním okraji snímku. Je nutné posuzovat skutečně nejbližší bod, který je na fotografii obsažen, často neúmyslně.
Pro výpočet potřebných údajů o snímku můžeme využít tyto vztahy:
I v tomto případě je nutné posuzovat skutečně všechny body zobrazené na fotografii. Pokud například fotografujeme v interieru, ale v pozadí je vidět průhled oknem, nelze považovat za nejvzdálenější bod stěnu místnosti. Proto v praxi často není jednoduché zaručit, že nejvdálenější bod není nekonečno. Předchozí případ tak může pokrýt většinu situací a vždy bude na straně "bezpečnosti".
Pokud nepracujeme v atelieru či za jiných výjimečných podmínek, je samozřejmě nepraktické až neproveditelné měřit vzdálenosti a počítat potřebné hodnoty pro každý snímek. Pro běžné focení si stačí základní údaje zapamatovat, například při focení s objektivem 50 mm a přirozenou základnou (cca 60 mm) stačí počítat s tím, že žádný objekt nesmí být blíž, než cca 2.5m, a podobně pro vámi používané hodnoty.
Abychom získali představu o potřebných údajích bez nutnosti počítání, můžeme sestavit tabulku, ze které lze závislosti odečíst. Zde jsou ke stažení dvě takové tabulky ve formátu pdf, nejlepší je samozřejmě sestavit si vlastní pro vámi používané parametry.
Při jakémkoliv určování parametrů snímku a odhadování vzdáleností je především důležité vycházet z faktu, že decentní prostorovost snímku neublíží, přehnaná ho znehodnotí.