Jak ovládat systémový blesk s Fuji W3 (W1)
Proč používat systémový (externí blesk) s fotoaparátem Fuji W3 (W1)
Jednou z prvních věcí, kterou je potřeba si ujasnit je, jestli takové změny vůbec potřebujeme, popř. jestli je využijeme. Důvodů, proč používat systémový blesk na místo interního blesku je z mého pohledu hned několik.
- Jeden z prvních důvodů je směřován spíše na chování fotoaparátu při zhoršených světelných podmínkách. Jak napovídají výsledky recenzí ( -1- ; -2- ) technická kvalita fotografií se zvyšující se hodnotou ISO rapidně klesá. Při ISO 100 je kvalita přijatelná, pro ISO 200 diskutabilní a pro ISO 400 a výše je technická kvalita fotografie značně degradována přítomností šumu. V jistých případech použití blesku umožní uživateli snížit hodnotu ISO a tudíž i snížit hladinu šumu v obraze.
- Celkové nevhodné umístění blesku mezi objektivy fotoaparátu. Tuto nevýhodu je možno demonstrovat na příkladu. Pokud je focena osoba v místnosti za použití blesku, tak tento vytvoří stín za hlavou fotografované osoby. Pro pravý objektiv na pravé straně hlavy a pro levý objektiv na levé straně hlavy. Při stereo-projekci tak má fotografovaná osoba stíny po obou stranách hlavy což působí nepřirozeně
- Efekt červených očí. Čím blíže je blesk ose objektivu fotoaparátu tím větší je pravděpodobnost, že se na snímcích tento efekt projeví.
- Nemožnost kontrolovat intenzitu záblesku, tato je nastavována automaticky, a zároveň volit směr záblesku.
- atd ...
Předchozí body popisují situace, kdy je vhodné využití systémového blesku a rozhodně by se daly najít i další důvody. Nicméně konstruktéři fotoaparátu nevyužili žádnou z dostupných technologií a metod (hot-shoe patice, PC konektor, radiové odpalování atd.) k tomu, aby umožnili uživateli propojit popř. řídit systémový blesk a synchronizovat jeho odpálení s expozicí snímku. Proto je uživatel fotoaparátu postaven do pozice, kdy řešení pro zmíněný problém musí nalézt sám.
Využití jednoduchého optického trigru
Jedinou možností jak řídit systémový blesk je využití optického trigru a interního blesku fotoaparátu. Pro jedny z prvních pokusů byl využit jednoduchý optický trigr podobný tomu z obr. 1. Toto řešení vyžaduje použití systémového blesku s PC konektorem. Pro fotografování je potřeba nastavit fotoaparát do manuálního režimu a interní blesk nastavit do režimu nuceného odpálení. Bohužel při experimentálním odzkoušení této sestavy byla nalezena další záludnost v chování fotoaparátu a to ve formě předblesku. Fotoaparáty využívají předblesk k tomu, aby si v automatickém režimu „osahaly“ fotografovanou scénu a dle získaných informací mohly nastavit korektně expoziční hodnoty jako ISO, clonu a dobu expozice spolu s nastavením intenzity záblesku. Tato funkce je však zcela nepochopitelně aktivní i v manuálním režimu, kdy expoziční hodnoty nastavuje sám uživatel, a neexistuje cesta jak tuto funkci deaktivovat. V praxi to pak vypadá tak, že při domáčknutí spouště fotoaparátu dojde k předblesku interního blesku, který odpálí i systémový blesk, a poté k druhému záblesku interního blesku, který vyznačuje začátek expozice snímku. V tuto dobu je však systémový blesk vybit a tudíž do expozice snímku již nezasáhne. Jedním z řešení je možnost snížení výkonu záblesku u systémového blesku pro zkrácení času dobíjení tak, aby se systémový blesk stihl dobít v čase mezi předbleskem a expozicí snímku, což není příliš šťastné řešení. Druhou možností je nastavit systémový blesk do HSS režimu (režim, kdy blesk odpálí s nastavenou frekvencí a intenzitou několik záblesků za sebou) a doufat, že jeden nebo více záblesků proběhne v době expozice snímku. Ale ani toto řešení nelze považovat za elegantní.
Obr. 1 Jednoduchý optický trigr (zdroj)
Využití optického trigru s uživatelským nastavením
Z předcházejícího odstavce vyplývá, že je potřeba nalézt takové řešení, kde trigr dokáže ignorovat předblesknutí interního blesku. Na trhu existují optické trigry, které dokáží určit počet záblesků, a uživatel si může sám zvolit, při kterém záblesku má dojít k odpálení systémového blesku. Tato řešení jsou však poměrně nákladná.
Druhou možností je využít informací z diskuzních fór, kde kolují návody a rady jak postupovat při sestavení svého vlastního optického trigru viz příklad_1 nebo příklad_2. Nicméně tento způsob řešení klade na uživatele značné nároky ve smyslu vědomostí a zručnosti.
Třetí variantou je možnost využití levnějších optických trigrů, umožňujících uživatelské nastavení, jejichž kombinace umožní ignorovat předblesk interního blesku fotoaparátu popř. možnost volit zpoždění mezi aktivací snímače trigru a odpálením systémového blesku.
Použité řešení
Pro synchronizaci systémového blesku s dobou expozice snímku byl využit optický trigr „SYK-5 Flash Slave Trigger“, který je možnou zakoupit na ebay.com za sumu cca 11 USD. Jedná se o kostičku, v jejíž horní části je hot-shoe patice popř. je možno spojit blesk s trigrem pomocí PC konektoru, který je na boku kostičky. Zadní strana kostičky pak nese dva voliče, viz obr. 2. Posuvný volič slouží k volbě mezi standard flash mode a Canon red-eye elimination mode. Kruhový volič pak slouží k nastavení zpoždění mezi dobou osvícení čidla trigru a odpálení systémového blesku. Na přední straně kostičky je optické čidlo pod plastovou čočkou a na spodní části je plastová noha se stativovým závitem.
Obr. 2 Detail SYK-5 Flash Slave Trigger + nastavení
Celá konfigurace funguje za následujících podmínek:
- Na fotoaparátu W3 (W1) je potřeba nastavit manuální mód, jen tak uživatel může donutit fotoaparát používat nízké hodnoty citlivosti ISO, a interní blesk nastavit do režimu nuceného odpálení.
- Systémový blesk používám v manuálním režimu pro uživatelské nastavení intenzity záblesku.
- Dále je potřeba spojit systémový blesk s optickým trigrem pomocí hot-shoe patice nebo pomocí PC konektorů.
- Na trigru je potřeba v zadní části přesunout posuvný volič k symbolu oka (Canon red-eye elimination mode) a otočný volič otočit zcela doprava. Pouze v tomto nastavení trigru bude vše fungovat jak má.
- Vlastní expozice fotografie. Trigr zaznamená předblesk a s nastaveným zpožděním vyčká s odpálením systémového blesku do doby, kdy je exponován snímek. Osobně jsem provedl testy a synchronizace záblesku systémového blesku a expozice snímku byla zdařilá i pro expoziční čas 1/1000s.
Obr. 3 Flash Grip
Nevýhody řešení
Jednu z nevýhod řešení jsem si uvědomil až v okamžiku samotného testování. Optický trigr ve formě kostičky má ve spodní části pouze plastovou nohu se stativovým závitem. Není tedy vhodná pro Flash Gripp viz obr. 3, který k těmto účelům používám, protože kostička nelze upevnit v madle Flash Grippu. Postrádá totiž jakoukoli možnost zajištění tak jako mají blesky, kde pomocí páčky popř. otočného prstence je možno zajistit nohu proti vypadnutí z patice. Z mého pohledu se jedná o značně nepříjemný a komplikující faktor, který musí být ještě dořešen tak, aby se celá sestava dala pohodlně využít. Pro představu, obr. 4 ilustruje situaci, jak by měla sestava vypadat při dořešení problému upevnění kostičky trigru ke gripu. Jisté řešení poskytuje Zdroj_1 viz informace níže, ve formě ručně vyrobeného gripu.
Obr. 4 Sestava (fotoaparát, grip, blesk, trigr)